Texty

Závěj

Iluze jsou stálý
jako zprávy o počasí
když jednu zameteš
druhá se v hlavě hlásí

To, co tu bylo
už tady není
zapomeň na jistoty
věci se přeci pořád mění

Nevěř už ničemu
všechno je zfušovaný
i místo moře
jsou tu vypuštěný vany

Myšlenka na útěk
vpíjí se do tebe
jen co se přikryješ
vítr tě žene ven

R) Tvý letadlo stojí
a letí ranvej
a z vloček pochybností
stává se závěj

Příběh se zamotal
Ale pořád ještě žije
Nechává stopy
a potřebu terapie

Utíkej ve jménu
duševní hygieny
zachraň si kůži
nečekej na hyeny

R) Tvý letadlo stojí
a letí ranvej
a z vloček pochybností
stává se závěj

Vlny

Je to jak pevná hráz
kterou někdo zved
kubánská blokáda
v Berlíně zeď

Zhasli jsme majáky, vypli proud
a každej z nás má svůj stát
Moje armády jsou blíž
skrytý v tunelu, tam v tunelu, tam v tunelu

Posíláš agenty
do cizích měst
maj pěkný kabáty
a nebojej se

Mosty jsou střežený, kamerou
sleduju tvoje pohyby
Třeba mě neporazíš
ale co kdyby, co kdyby, co kdyby

R) Vlny se lámou
a rozebíraj zem
v studený válce
se provokuje
Rádio je aktivní
zprávy šifrujem
rentgeny míří na
srdce srdce srdce

Mír je peace válka war
a každej z nás má svůj stát
atomový kryty a rakety
armády v tunelu

Lodě útočí na tvůj přístav
vyhlaš výjimečnej stav
a už neodcházej domů
Zůstaň v exilu, tady v exilu, zůstaň v exilu

Fízlové v hlavě

Bosá tma a koupelnový rituál
pak rychle v tichosti odejít

Každý den má dokonalý tvar
hlavně žádný pohyb nezkazit

Fízlové v tvý hlavě neustále hlídaj směr
neuhnout z něj znamená mít klid

R) Chceš se zout
Po horách plout
plavat pod zemí
vyletět hloub
a vlát v bezvětří

Ze srdce ti zbyl jen arytmický sval
Zamčený do klece ze žeber

Cesta ven je sněhem pokrytá
nenajdeš ji, jsi zeměměřič K

Spíš v domě beze zdí, bez dveří a bez oken
a vjemy přicházejí pod prahem

Dunaj

Drolím se jako suť
hledám záchrannou síť
dej mi napít

Uvnitř je psychopat
nenechává mě spát
chce mě zabít

Jsi malá Markétka
Mistr tu teď není
stačí škrtnout, můžeš mě zapálit

V síti roste napětí
nepatrnej dotyk
lehce projde zdí vězení

R) Na druhý straně jsou ruce ostrov, je ráno
Hormóny rubaj svý cesty tělem jak metro
Máš ráda Dunaj a Moře jsem já, jeď deltou
Už břehy nemáš, zalij mě proudem
jsi elektrická

Začínám se tu bát
nevydržím tenhle žár
co mě taví

Můj nepřítel má hlad
tak jen pojď trochu blíž
se mě dotkni

Skryj mě pod hladinou
můžem ještě trochu níž
ať chvíli nejde se nadechnout

Možná že povodeň
se nezastaví
pak už nebude cesta zpátky

R2) Probíjíš zeď
jak karatistka
Pohnout se z místa
tudy to jde

Zvíře

Počkám tu ještě malou chvíli
na tajným místě bez lidí
na hraně úsvitu kde
oči svítí tmou

V hlavě mi dupou baleríny
tančí i Kara ben Nemsí
břichem v závodní káře
mi jezdí motýli

R) Nemusíš se bát
je to jenom sen
Co se může stát
zapomenem

Totální nedostatek spánku
trvá už sto padesát dní
kam zahnat démony
který tě nepustí

Jsi světlo do mý žíly
teď udělám cokoli
nestojím o metadon
jen o naději

Svět se mi zdá
unavenej
Tohle nikdy nepřejde
volba neexistuje
Vem mě s sebou
chci jinam
Teď a tady
vesmír se rozpíná

Paprsky slunce si hledaj cíle
stromy už jsou průsvitný
Ospalí lovci padaj
do bezvědomí

To dávno vyhynulý zvíře
se ve mně probouzí
aby se rozběho do
vyprahlý krajiny

Chřípí

Byl jsem prázdnej jak lednice táty
chladil jsem tejdny na úplnej max
zíral jsem do tapet
a pálil mosty před sebou

Dlouho jsem seděl zavřenej v báni
poslouchal zvířecí zvuky za zdí
za ní je cizinec
vyzval mě na souboj

R) Víru jsem našel, svědomí ztratil
s diagnózou nic neudělám
stačí málo
nemám nárok na žádnej pád
Ale teď padám dlouhou šachtou plnou věcí
letím skálou
horkou lávu polykám

Prudkej odér mi rozčísnul chřípí
nemoh jsem uvěřit, že si to dám
stojíme na místě
nemůžeme se hnout

Paralyzovaní jsme tu nazí
za blízkou hranicí není kam jít
když neznáš protijed
končí to rychlou popravou

R2) Jen pojď dál
šílený věci se mi zdaj
přeplněnej jsem po okraj
hořící turbo bejby
hoď sebou
Kudy chceš dojít do nebe
stejně budeme plivat krev
je to výš, než si myslíš
žebříky tu jsou